Za posledních pár dní a týdnů jsem
několikrát registroval tvrzení, že teologie je věda. Nemám
sebemenších pochyb, že se za tím skrývá předem připravená
faleš, která v případě, že jí někdo oponuje, se začne hájit
hned celou řadou předem připravených logických klamů, kliček a
často demagogií.
Není se ani čemu divit. Absolventi,
studenti a sympatizanti teologie totiž mají předem jasno. Podobně
jako v teologii nelze uhnout z prvotního předpokladu, že Bůh je
reálná entita, je pro naše milé teology předem jasný fakt, že
teologie je vědou.
Je to skoro roztomilý paradox. Protože
tím pádem k předmětu „zkoumání“ teologie přistupují
stejně, jako k teologii samotné. Ptáte se jak? Zpětnou
racionalizací a zpětným dokazováním.
A tady bychom to v podstatě mohli
zarazit, že? Pracuje snad nějaká věda s předem hotovým závěrem
zkoumání, ke kterému teprve domýšlí „hypotézy“ a zpětně
se jej snaží dokázat? Můžeme vůbec nazývat vědou něco, co si
z vědeckého postupu nejprve pár věcí účelově vyndá
(experiment, pozorování) a zbytek následně převrátí obráceně
(nejprve máme hotový závěř a až pak k němu sháníme, v
případě teologie fabrikujeme, důkazy)?
Dle mého nikoli. Teolog by se mohl
aspoň pokusit uhrát teologii na nauku (i deskriptivní!)
nebo na disciplínu vědění. Přeci
jen, nezabývá se taková sociologie, politologie nebo psychologie
popisem abstraktních konceptů, jako je společnost, mysl a
politika? Není samotný Bůh a jeho činění taky přeci šikovnou
abstrakcí?
A tady by leckdo narazil na kámen. Já
však ne. Jelikož s psychologií ani politologií mnoho zkušeností
nemám (zcela určitě více než průměr populace, ale stále ne
výše než na úrovni znalejšího laika), pokusím se o trochu
sociologický pohled. Nemám důvod se domnívat, že u výš
zmíněných oborů by to fungovalo jinak.
Je pravdou, že sociologie se na rozdíl
od přírodních a exaktních věd nezabývá čistě objektivní
realitou zákonitostí přírody, ale sociálními konstrukty.
Zabývám se zkrátka společností, a
to čistě deskriptivně. To zahrnuje v celé šířce mnoho jevů.
Od nacionalismu, etnicity, rasismu, zločinnosti, religiozity po
dělení společnosti, reprodukci institucí, ideologií, vzdělání
a tak dále.
Nikdo by zcela jistě nepochyboval, že
všechny tyto pojmy jsou sociálními konstrukty. Jsou výplodem
abstraktního myšlení člověka. Stejně jako Bůh. A zde ale
narážíme na zásadní rozdíl.
Sociální konstrukty jsou ve svůch
důsledcích reálné.
Pokud bych to měl říct co
nejpolopačitěji, tak vzdělání je sociální konstrukt, je
vymyšlený lidmi. Není objektivní skutečností, jako jsou
například přírodní zákonitosti, kterými se zabývájí
přirodní vědy. Ale kdo by oponoval faktu, že vzdělání jako
instituce má na náš život zcela reálný vliv a to po celý
život, téměř neustále? Že ve svém důsledku je objektivní
realitou?
Domnívám se, že nikdo.
A to je právě ten parádní rozdíl.
Bůh jako takový nemá žádný dokazatelný důsledek v lidském
životě. Samotná myšlenka Boha konceptualizovaná do náboženství
samozřejmě má. Pokud nevěříte, tak se zamyslete až projdete
kolem nejbližšího kostela, v televizi uvidíte blábolit Dominika
Duku, nebo až zase někdy uvidíte hrozivé záběry z 11. září.
Teolog má ale tohle všechno hluboce v
prdeli. Nezabývá se vlivem a důsledkem náboženství na lidský
život. Neřeší ani náboženství strukturálně. Nezabývá se
ničím reálným, co by mělo reálné důsledky. Zabývá se jen a
výhradně Bohem. Vychází z předpokladu, že Bůh je. Nesnaží se
ho ani dokázat a pokud někdy ano, tak víme, že dost nešikovně a
hlavně neúspěšně.
Teologie není tedy ani deskriptivní
naukou. Protože ať už se teolog bude stavět na hlavu, metat
kotrmelce a sepíše sebedelší kvanta textu, není schopen
prokázat, že předmět jeho zkoumání je něco jiného, než jen
jeho imaginární kamarád.
A v tom je ten rozdíl. Sociologie nebo
religionistika se zabývá tím, jak samotná představa (a její
nositelé) imaginárního kamaráda má reálný dopad na náš
život. Teolog se zabývá tím, jak konkrétně jeho imaginární kamarád vlastně vypadá, jakou má agendu a jak jí naplňuje.
Teologie tak není ničím větším,
než debatním kroužkem, kde si parta lidí sděluje představy své a
představy jiných o tom, jak má jejich imaginární kámoš
vypadat.
A jestli tohle nazvete vědou nebo
naukou, žádám vás tedy, aby jste tak odteď nazývali i
astrologii, grafologii, scientologii a shoggotologií.
A co že je to shoggotologie? To je
holt věda, která se zabývá obřími roboty z Mogadonova mračna a
tím, jak vypadají. Máme k tomu jen pár komixů co někdo napsal
před pár lety, ale intenzivně prohlížíme každý rámeček a
každičké slovo dialogů. Jestli nás vůbec trklo, zda ti roboti
existují? Ale prosím vás. Pokud vám nedělá problém nazývat
teologii vědou, tak by jste i mě měli dát status vědce.
Nechcete být přeci pokrytci a mít na
stejné věci dvojí metr.
"religionizita" je asi překlep "religionistika". Jinak krásný článek, pobavil jsem se královsky.
OdpovědětVymazatJo, je to překlep. A je jich tam víc, vždy najdu nové když si to znova přečtu. Je to jako nějaká dobrodružná hra.
OdpovědětVymazatJinak mockrát děkuju za koment a přečtení. Jsem rád, že se to líbí.
Zrovna před pár dny jsem se divil na serveru i-ateismus.cz, že stát platí teologická studia na univerzitách a jestli se případná odluka týká i zrušení státem placeného studia teologie. A vida, nejsem sám komu teologie vrtá hlavou.
OdpovědětVymazatDíky za článek!
Děkuji, Dane. Ona by skoro celá debata o tomto mohla skončit v bodě, kdy teologům ukážete tohle.
OdpovědětVymazathttp://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C4%9Bdn%C3%ADch_discipl%C3%ADn
Jasný, možná jsem slepý a třeba jen neumím hledat, ale já tam prostě teologii nikde nevidím. Ale zase oni by se mohli ohánět všelijakými úskoky, které tu ani nebudu vypisovat, protože na ně nemám čas ani žaludek a myslím, že je všichni známe (definice vědy je realtivní, wikipedii se nedá věřit, ale jaktože na UK dostaneš titul a bla bla bla).
Já jsem jen chtěl uvést na pravou míru, proč logicky a principiálně není teologie věda a ani jí být nemůže. A jsem rád, že se článek líbí.
Budu rád, když sem ještě někdy zavítáte a klidně okomentujete něco.